Sofie

Jmenuji se SOFIE.

Ve stádě Veselého modráska jsem jen na návštěvě. Tedy někteří říkají, že jsem tady na převýchovu. Ale to je holý nesmysl. Jak chcete převychovávat bytost, která je sama o sobě už dokonalá, žejo. 

Moje jméno Sofie (či Sofia) pochází z řeckého slova sophia, což v překladu znamená „moudrost“. A moudrá, to já rozhodně jsem! I když jsem tady nejmladší, byla jsem pasována naší vůdkyní jejím Veličenstvem Aninou na její zástupkyni. A to už přece něco znamená!

Mým majitelem je Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím, z. s. z pražského Toulcova dvora. Jenže ta Praha, to není tak úplně pro mě. Tady v Krkonoších jsem se opravdu našla! A jedním z důvodů, proč tu mám dočasný domov, je to, abych se stala mámou. Za manžela mi byl vybrán překrásný Hroby Chopok, který má stejně nádhernou tmavě šedou barvu jako já. A samozřejmě se do mě zamiloval na první pohled, i když jsem mu dávala pěkně do těla. Mužskému totiž musíte jasně ukázat, kdo tomu velí! Takže ve svém bříšku teď nosím své první hříbátko. 

Ačkoli jsem stejně jako kamarádka Barunka maličká, jsem podobně jako ona i rychlá a temperamentní. S Barčou jsme prostě skvělý tandem. Ale nedejte se mýlit mou sebevědomou a dominantní povahou. Jsem totiž moc mazlivá, a tak mi člověčice, která mě má u Veselého modráska na starosti, něžně říká „Sofík – Mufík“ anebo jenom „Mufinka“. Je to zajímavé a nevadí mi to. Být s huculskými kamarády a jejich lidmi v Krkonošských horách mě prostě baví.

Taková jsem,

jsem hucul v krkonoších.